Evropská centrální banka (ECB) na svém minulotýdenním zasedání ponechala svou monetární politiku beze změny, tak jak se očekávalo. Je velmi pravděpodobné, že si udrží svou klíčovou úrokovou sazbu v záporném pásmu nejméně další rok navzdory prudkému nárůstu inflace v eurozóně, což naznačuje divergenci s jinými centrálními bankami, jako je například americký Federální rezervní systém (FED), který již komunikuje, že bude postupně ukončovat politiku levných peněz. ECB znovu potvrdila svůj plán pokračovat v nakupování dluhopisů a tlačit tak výpůjční náklady na rekordní minima. ECB považuje nedávný nárůst inflace v eurozóně nad jejím 2% cíl stále za dočasný a očekává, že cenové tlaky v příštím roce poleví.

Prezidentka ECB Christine Lagardeová ve čtvrtek přiznala, že nedávný nárůst inflace v eurozóně na 3,4 % v září potrvá déle, než se původně očekávalo. Za hlavní atributy označila ceny energií, problémové dodavatelské řetězce. Podle ECB jsou příznivé podmínky financování vytvořené její velmi uvolněnou měnovou politikou stále zásadní proto, aby se ekonomika eurozóny zotavila z pandemie COVID-19. Dále komunikovala, že vysoké ceny energií se pravděpodobně stabilizují, když se obnoví zásoby, a že úzká místa v dodavatelském řetězci se časem zmírní. ECB v prohlášení uvedla, že podrží svou klíčovou úrokovou sazbu na minus 0,5 % a bude pokračovat v nákupu dluhopisů v rámci programu nákupu aktiv v hodnotě 1,85 bilionu EUR minimálně do března 2022.

Rada guvernérů rozhodne o osudu pandemického programu nákupů aktiv (Pandemic Emergency Purchase Programme – PEPP) až na prosincovém zasedání (16.12.). Ekonomové po zasedání také zrevidovali své prognózy a nyní předpovídají růst cen v eurozóně v letošním roce na úrovni 2,3 %, v roce 2022 na 1,8 % a 1,6 % v roce 2023.

Evropská centrální banka (ECB) stanovila ve čtvrtek odpoledne referenční kurz eura na 1,1593 dolarů.