O rostoucí inflaci se v posledních měsících mluví a píše téměř všude. Je to aktuální makroekonomické téma číslo jedna a centrální banky začínají aktivně řešit situaci s inflací minimálně v zemích, kde se růst cen přestává jevit jako dočasný fenomén. Máme země jako USA, Anglie nebo země v CEE, kde centrální banky podnikly první verbální i neverbální kroky s cílem zastavit růst cen, než se vymkne zpod kontroly.

Zejména Česká centrální banka vystupuje jako největší jestřáb a na svém posledním zasedání koncem prosince zvedla 2-týdenní repo sazbu o jedno procento až na 3,75%. Následná tisková konference guvernéra Rusnoka vyzněla ještě silněji, protože oznámil další pravděpodobné zvyšování nad 4%, pokud aktuální inflační tlaky nezačnou polevovat. Poslední měřený růst cen (za listopad) byl na úrovni 6%. Česká inflace se však pravděpodobně dostane i výše, než opatření ČNB zaberou. Kroky ČNB jsou tedy oprávněné, rozhodné a rétorika a jednání banky kredibilní. I díky krokům ČNB se měnový pár EURCZK vyvíjel stabilně a CZK dokázala vůči EUR mírně posílit. Velmi rozhodně vystupuje například i americký FED a kroky, které ohlásil na 2022, jsou v souladu s pozorovanou inflací.

Na druhé straně máme Tureckou centrální banku. Turecko má dlouhodobě problém s vysokou inflací – od roku 2017 se inflace pohybuje ve dvouciferných číslech (vysoce nad inflačním cílem). Letos by měla dosáhnout až18%. Makroekonomická teorie hovoří jasně o vlivu úrokových měr na rostoucí ceny. Pokud se inflace zvedá nad žádoucí úroveň, centrální banka zasáhne restriktivní monetární politikou – omezí množství peněz v oběhu zvednutím úrokových sazeb. Když Turecká centrální banka zvedla sazby ve snaze zkrotit inflaci, poslední guvernér banky přišel o svůj job. Od roku 2019 má turecká centrální banka již svého 4tého šéfa. Důvodem je nesouhlas tureckého prezidenta Erdogana se zvyšováním úrokových sazeb a jeho alternativní názor, že vysokou inflaci zkrotí nízké úrokové sazby. Nejlepším důkazem „úspěšnosti“ této turecké politiky je postupná ztráta hodnoty koupěschopnosti turecké liry. Jen v roce 2021 turecká lira ztratila vůči EUR téměř 40% své hodnoty. To sice znamená výhodnější letní dovolenou pro většinu Evropanů, ale zároveň i ekonomické problémy tureckého obyvatelstva, pro které se stávají nedostupné dovozové základní zboží a služby.

Uvolněná monetární politika (snižování úrokových sazeb) při vysoké inflaci je extrémní hazard a taková centrální banka má velmi nízkou kredibilitu a problém, který se jí nakonec může vymknout zpod kontroly (příklad Venezuela nebo Zimbabwe).

Mgr. Michal Ďurica, CFA

Portfolio manažér, IAD Investments, a.s.