Mezi nejvýznamnější události minulého týdne patří agresivní utahování monetární politiky Českou centrální bankou (ČNB). Ta ve čtvrtek zvýšila svou základní úrokovou sazbu na 2,75 %, čímž překonala i ty nejagresivnější odhady analytiků. Ti odhadovali navýšení sazby o 50 až 100 bazických bodů. ČNB navýšila sazbu o celých 125 bodů, což je největší posílení od roku 1997. Guvernér Jiří Rusnok uvedl, že další navyšování sazeb je pravděpodobné. Důvod takového prudkého nárůstu byly sílící inflační tlaky na českou ekonomiku. V září byla zaznamenána meziroční inflace na úrovni 4,9%, přičemž panuje obava, že importovaná inflace ze zahraničí se začíná přelévat i do širšího spotřebitelského koše a může značně ohrozit ekonomickou situaci v České republice. Prognóza inflace pro příští rok je 5,6%, což je nejvyšší inflace za posledních 10 let.

Zvýšení základní úrokové sazby se okamžitě projevilo na posílení České koruny vůči Euru. Ta se dostala na úroveň 25,34 CZK/EUR. Vzhledem k tomu, že česká ekonomika je silně proexportní ekonomika, bude mít silnější Česká koruna negativní vliv na export zboží, které se pro zahraničí prodraží. To může vést ke slabšímu ekonomickému růstu. Prognóza růstu české ekonomiky se snížila na 1,9 %. Vyšší úrokové sazby se postupně projeví napříč celou ekonomikou, ale nejvíce zasáhnou běžné obyvatelstvo v podobě dražších hypotečních úvěrů.

Česká centrální banka není jediná, která musela reagovat na změny v ekonomice. Postupné utahování monetární politiky vidíme ve více zemích, ať už je to v Rusku, Polsku nebo v USA. Evropská centrální banka se vyjádřila, že se prozatím nechystá zvyšovat úrokové sazby ani snižovat podpůrný program nákupu státních dluhopisů. Historie nám však ukazuje, že vyjádření centrálních bankéřů se někdy mohou velmi rychle měnit.